Význam světla

Světlo se považuje za čtvrtý rozměr architektury a má významnou roli při zařizování interiéru a při vytváření pocitu pohody. Světlo totiž vytváří atmosféru, dodává místnostem větší hloubku, zdůrazňuje zajímavé detaily nebo prosvěcuje tmavé kouty. Podobá se neviditelnému architektovi, který silně ovlivňuje subjektivní pocit pohody a tím i kvalitu pobytu v dané nemovitosti. Osvětlení může zásadním způsobem ovlivnit atmosféru a charakter místnosti – jednak barvou světla, jednak pečlivě sladěným uspořádáním a nasvícením.

Tak lze například vhodným nasvícením zdůraznit strukturu a texturu materiálů, jako je pohledový beton, dřevo nebo přírodní kámen. Cílené nasvícení dodává místnosti hloubku a plastičnost tím, že vymezuje prostor nebo rozšiřuje úhel pohledu. Kromě toho je světlo synchronizátorem našich vnitřních biologických hodin, které v průběhu dne ovlivňují různé potřeby. Osvětlení místnosti by se proto vždy mělo navrhovat komplexně a mělo by účelně kombinovat několik světelných zdrojů reprezentujících tři typy osvětlení:

1. Správné základní osvětlení je klíčové pro rovnoměrné nasvícení místnosti. Například vestavná LED osvětlovací tělesa se širokým vyzařovacím úhlem nebo stropní svítidla vytvářejí rovnoměrné osvětlení.
2. Funkční zónové osvětlení bodovými světly, světelnými lištami nebo stojanovými lampami usnadňuje práci, vaření nebo čtení na jednotlivých místech.
3. Akcentové osvětlení, například pomocí nepřímého osvětlení nástěnnými svítidly, lineárním osvětlením nebo stropními svítidly, zase vytváří jemné světlo, barevné akcenty nebo určitou atmosféru.

Od aktivace po relaxaci: Světlo nezajišťuje jen viditelnost a tím i bezpečnost, ale funguje také jako synchronizátor našich biologických procesů, které rozhodují o našem pocitu pohody, úrovni energie a kvalitě spánku. Světlo působí přes sítnici očí přímo na mozek a tím i bezprostředně na hormonální rovnováhu. Pokud má tělo nedostatek světla, vylučuje méně serotoninu zvaného hormon štěstí, tj. neurotransmiteru, který je považován za klíčový pro pocit spokojenosti a dobré nálady. Temné období roku navíc v těle způsobuje zvýšenou produkci melatoninu, který může působit jako přírodní prostředek na spaní.

Více energie a lepší nálada – stačí k tomu jen trochu více světla nebo jiné světlo? Faktem je, že dobré osvětlení může zvýšit pocit pohody a tím i schopnost soustředění, jak dokládají četné studie. Světlo tedy významně ovlivňuje náš cirkadiánní rytmus a má důležitou roli v cyklech spánku a bdění. Není divu, že nám lékaři, psychologové a interiéroví architekti doporučují více světla. Důležité při tom je začlenit světlo do našeho domova nebo na pracoviště tak, aby nás povzbuzovalo, když potřebujeme podávat co nejlepší výkon. A aby nám pomohlo se uvolnit, když si chceme odpočinout.

Světlo je neoddělitelně spjato s četnými biologickými mechanismy a lidský organismus v tomto ohledu nepředstavuje žádnou výjimku. Je velmi závislý na světelném spektru: Impulsy řízené sítnicí přímo ovlivňují hormonální rovnováhu a tím i náš cirkadiánní rytmus.

Právě tento poznatek je základem koncepce Human Centric Lighting, zkráceně HCL. Tato koncepce osvětlení se zaměřuje na lidské potřeby a v každou denní dobu poskytuje takové světlo, které biologicky potřebujeme. Náš cirkadiánní rytmus, tedy naše vnitřní hodiny, se totiž řídí přirozeným denním světlem, jehož jas a barevná teplota se v průběhu dne dynamicky mění: při východu a západu slunce se přirozená barevná teplota vyznačuje vysokým podílem žluté a červené barvy, zatímco v poledne v ní převládají modré odstíny. Z toho lze snadno odvodit, jaké osvětlení je vhodné pro určité účely: